Základní princip reverzní osmózy
Když jsou čistá voda a slaná voda odděleny ideální semipermeabilní membránou, membrána propouští pouze vodu a brání průchodu soli. Voda na straně čisté vody spontánně protéká membránou na stranu slané vody, což je fenomén známý jako osmóza. Vyvíjení tlaku na stranu slané vody brání tomuto proudění. Když se aplikovaný tlak rovná osmotickému tlaku, čistý průtok vody je nulový. Pokud aplikovaný tlak překročí osmotický tlak, směr proudění se obrátí, což způsobí, že voda ve slané vodě proudí na stranu čisté vody. Tento jev je základem základního principu úpravy vody reverzní osmózou (RO).
Úvod do reverzní osmózy
Velikost pórů RO membrány je malá jako nanometr (1 nanometr = 10^-9 metrů). Molekuly H2O mohou pod určitým tlakem procházet membránou RO, zatímco anorganické soli, ionty těžkých kovů, organické látky, koloidy, bakterie, viry a další nečistoty nikoli. Tím se účinně oddělí čistá voda od koncentrované vody.
Účel a úvahy o předběžné léčbě reverzní osmózou
Při použití systému reverzní osmózy je třeba věnovat zvláštní pozornost předúpravě surové vody. Tím se zabrání ucpání systému odstraněním suspendovaných látek a snížením zákalu. Sterilizace je také nezbytná, aby se zabránilo růstu mikrobů.
Reverzní osmóza vyžaduje nízké hladiny suspendovaných látek v surové vodě. Index znečištění měří kvalitu vody týkající se suspendovaných látek, nezbytných pro stanovení možného ucpání systému RO. Index znečištění by neměl překročit 5, s doporučenou hodnotou menší než 3. Hodnota pH vstupní vody by měla odpovídat požadavkům RO membrány a teplota by měla být řízena, aby byla zachována integrita a výkon membrány. Typicky je pro organické membrány vhodný teplotní rozsah 20-40°C, zatímco pro kompozitní membrány je vhodné 5-45°C.